19. 11. 2024 2 minuty čtení
“Pane doktore, náš sociální výbor napadlo, že by bylo skvělé pro naše občany uspořádat kurz první pomoci. Koneckonců sanitka k nám dojede někdy i za více než 15 minut.”
volá mi zastupitelka Ochozu u Brna.
“To je skvělá aktivita, určitě mile rádi přijedeme. Jak jste na tom u vás s laickým defibrilátorem?” odpovídám.
“Zatím ho nemáme, ale právě o něm uvažujeme.” říká mi zastupitelka.
“Při rychlém pohledu do aplikace Záchranka se dívám, že ho v okolních obcích už mají. To je vlastně ideální příležitost se s ním naučit a pak se můžete validně rozhodnout, jestli je to pro vás. Vezmu ho určitě s sebou.” odpovídám zastupitelce.
“A pane doktore, je u nás spousta rodičů s dětmi, kteří by ocenili i kurz první pomoci u dětí. Zvládl byste i takový kurz?” ptá se mě zastupitelka.
“Určitě, já kurzy první pomoci u dětí však neučím. Dětem rozumím pouze jako rodič. V týmu však máme lékařku Katku Popkovou z dětského urgentu, stačilo by to?” odpovídám s úsměvem na rtech.
“Určitě.” směje do telefonu zastupitelka.
Ochoz u Brna si zažádal o dotaci na celkem tři kurzy první pomoci z Jihomoravského kraje – dva kurzy první pomoci u dětí, dva u dospělých.
Nakonec si sami pro velký úspěch a úplnou obsazenost kurzů přikoupili ještě čtvrtý.
A snad jsem je ukecal i na ten defibrilátor. Teď jej umí i použít.
Zpět na všechny články