25. 5. 2023 3 minuty čtení
“Pane doktore, na angínu se dává klasický penicilin, že jo?” ptá se mě zdravotní sestra Vít v nedělní službě.
Víťa dokončuje bakaláře a hodlá se věnovat sesterské intenzivní medicíně se zaměřením na anesteziologii. Bývá hodně zvědavý a vždycky chce znát i teoretický podklad nemocí pacientů, které má v péči.
Tento přístup sestry se mi moc zamlouvá.
“Je to tak, dáte 1,5 MIU fenoxymethylpenicilinu 3x denně.” odpovídám.
“Díky moc, moje přítelkyně ji má od pátku, zítra si musí zajít k praktikovi.” referuje mi opět Víťa.
“Ať vám pošle fotku, toho co má v krku a já na to mrknu.”
Měl jsem prostor, vizita hotová a nepřijela mi ještě žádná sanitka. Navíc si vždycky říkám, že zdravotníci ve státním sektoru a jejich rodiny si za ten socík s tabulkovými platy zaslouží aspoň super dostupnou lékařskou péči.
Zachvíli přichází Víťa a ukazuje mi fotku jejího krku.
“Jejej, tak ať raději dojde.” přes obě mandle vidím povlaky.
Není to typický obraz streptokokové angíny. Budeme potřebovat vzít krev.
Mezitím odebírám anamnézu od pacientky:
“ Od čtvrtka mám vysoké horečky až 39°C, bolí mě v krku a mám nateklé uzliny.”
Při fyzikálním vyšetření hmatám jen zvětšené uzliny na krku.
Nic, neobvyklého.
V laboratořích už je to ale úplně něco jiného.
První mám výsledek krevního obrazu.
Masivní lymfocytóza.
Biochemické vyšetření pak už jen potvrzuje moji podezření.
Poškození jaterního parenchymu a elevace LD s nízkým CRP.
Infekční mononukleóza způsobena virem EBV.
? Léčba spočívá v podávání léků proti horečce-
nesteroidních antiflogistik (Ibalgin apod.) a zvýšený příjem tekutin, vyjímečně se pak uvažuje o léčbě kortikoidy.
Kdysi se doporučovala tvrdá dieta s omezením živočišných tuků kvůli jaternímu poškození. Toto již naštěstí neplatí. Vyhýbejte se však smaženému a zařaďte do jídelníčku vývary.
Nejobávanější komplikací mononukleózy je ruptura sleziny při jejím zduření v rámci imunitní reakce. Postihuje však jen 1 pacienta z 1000.
Mnohem pravidelnějším problémem u mononukleózy je nasazení aminipenicilinových antibiotik (např. Duomox, Amoksiklav). Proto koneckonců ATB nenasazuji naslepo bez vyšetření CRP. Spousta lékařů však vidí zánět mandlí a automaticky nasadí ATB.
Konkrétně tato ATB však způsobí v kombinaci s virovým onemocněním celotělovou vyrážku.
Pacient si pak odnese cejch alergie na penicilinová antibiotika na celý život, aniž by to byla skutečnost.
Virus Epstein-Barrové perzistuje po nákaze v B lymfocytech a je přímo asociován se vznikem některých lymfomů nebo nasopharyngeálního karcinomu. Zajímavý je také vliv na Alzheimerovu chorobu, Parkinsona nebo demenci.